Vítr v okolí výškových budov může nepříznivě působit na chodce

Proudění nad atypickými střechami

Předpovídat chování větru lze velmi dobře ve větrném tunelu ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. Modelování větru nachází uplatnění napříč mnoha průmyslovými obory. 

Větrný tunel se simulovanou atmosférickou mezní vrstvou ve VZLÚ je využíván pro měření zatížení staveb větrem a simulaci větrných podmínek v jejich okolí. Další využití má v oblasti environmentálních studií týkajících se rozptylu emisí a nebezpečných látek v ovzduší. Pomocí měření ve větrném tunelu lze předpovídat i sedimentaci sněhu případně prachu a s ohledem na výsledky navrhovat opatření, která zabrání sedimentaci v nežádoucích lokalitách.

Stanovení zatížení staveb lze provádět jak u existujících objektů tak u nově projektovaných objektů s ohledem na design netypických prvků či tvarů fasády.

Nové ekologické aplikace. Působení větru na chodce v okolí budov.

Roste zájem projekčních kanceláří o ověření výpočtů pomocí experimentů ve větrném tunelu s atmosférickou mezní vrstvou. Zvětšuje se i zájem o simulace proudění vzduchu v zástavbách a stanovení větrných podmínek v úrovni chodců (stanovení tzv. větrné pohody chodců). Do budoucna lze očekávat, že výsledky měření z aerodynamických tunelů budou požadovány státními orgány při schvalování rozsáhlejších stavebních celků, stejně jak je tomu již v jiných zemích.

Větrný tunel ve VZLÚ, nazýván též jako BLWT tunel (Boundary Layer Wind Tunnel), nachází dále své uplatnění i pro měření rozptylu emisí v krajině či v městských aglomeracích, jedná se o tzv. environmentální studie. BLWT tunel nachází své uplatnění i v civilní obraně, kde umožňuje simulaci rozptylu nebezpečných látek při haváriích a na základě toho například přípravu krizových evakuačních plánů.

Z okrajových podmínek stanovených na modelu pomocí experimentu ve větrném tunelu lze pomocí CFD (Computational Fluid Dynamics) simulovat proudění či šíření kouře v podchodech či sledovat proudění vzduchu ve složitějších detailech modelovaných objektů.

Když víte, jak se vítr chová, můžete uspořit

Stanovení zátěže modelováním ve větrném tunelu vede mimo jiné velmi často k podstatným úsporám materiálu vzhledem k návrhovým hodnotám podle norem. U štíhlých rozměrných konstrukcí, typicky u mostů, vysokých budov, stožárů, věží či komínů experimenty naopak odhalí kritické režimy jejich chování v silném větru.

Dalším příkladem je předpověď rozložení tlaku na fasádě budov v kombinaci s větrnou statistikou, která vede k optimalizaci návrhu ventilačního systému objektu. V neposlední řadě lze predikovat chování dlouhodobého zdroje emisí např. z lakoven či spaloven v kombinaci s větrnou statistikou a dosáhnout tak  úspor při následných opatřeních s potlačováním znečištění ovzduší směrem k obydleným oblastem.

I na peronech se můžeme cítit pohodlně

V odvětví železniční dopravy kromě optimalizace tvaru vlaku mohou výsledky modelování přispět také k optimalizaci klimatizace, větrání či výkonu topení během vysokorychlostního provozu. Modelováním lze také sledovat bezpečnost cestujících ve vlacích (vlaky pohybující se v opačných směrech, vlak při vstupu do tunelu), větrné podmínky chodců na peronech (nebezpečí poryvu větru) atd.